Prostřední Lhota se nachází asi 5 km jihovýchodně od Nového Knína směrem na Cholín, poblíž řeky Vltavy. Patří do regionu středního Povltaví, jeho severního okraje nedaleko Slapské přehrady. První zmínka o vsi pochází z roku 1335. Prostřední Lhotu a sousední Zábornou Lhotu založil knínský měšťan Kucman z Hohenstollenu, který byl v Novém Kníně v první polovině 14. století bohatým důlním podnikatelem. Obec Prostřední Lhota se stala v roce 1669 majetkem Rytířského řádu křížovníků s červenou hvězdou. Řád odkoupil panství Starý Knín, jehož součástí byla také Prostřední Lhota, od Petra Vratislava z Mitrovic.

Historie osídlení okolí Nového Knína je však mnohem starší, jak o tom svědčí i část expozice věnovaná archeologii. Nejstarší nálezy z lokality Hrazany patří do pozdního paleolitu až mezolitu (asi 11000 až 6000 let př. Kr.), mladší nálezy z oblasti Kozích Hor pocházejí z období mezolitu a neolitu (7000 až 5000 let př. Kr.). První kolonizace místní krajiny se odehrála až ve 3. tisíciletí lidem chamské kultury, doložené nalezišti z katastru obcí Nalžovické Podhájí a Čím. Z doby bronzové je známo pohřebiště u Záborné Lhoty z 12. až 9. století př. Kr. Žárové pohřebiště z 5. století př. Kr. objevené u Starého Knína pochází ze starší doby železné. Z mladší doby železné je známo několik lokalit, z nichž nejznámější keltské oppidum Hrazany současně představuje vrchol pravěkého osídlení této oblasti. Je mu věnována nová archeologická expozice. Od 9. až 10. století dochází k širší kolonizaci krajiny kolem Vltavy, která vyvrcholila ve 13. až 15. století. K zatím poslední výrazné změně v osídlení došlo v souvislosti s výstavbou vltavské kaskády v průběhu 20. století.

Muzeum Špýchar Prostřední Lhota, pobočka Hornického muzea Příbram, je umístěno v monumentální čtyřpodlažní barokní budově z roku 1770. Zdejší hospodářský statek vlastnil Rytířský řád křížovníků s červenou hvězdou. Dnes památkově chráněný objekt byl vystavěn na půdorysu obdélníka se zaoblenými nárožími, s pásovou římsou a nevelkými obdélníkovými okny plnícími funkci větracích otvorů umístěnými na delších stranách objektu. Kratší zdi jsou tvořeny volutovými štíty, ukončenými zvlněnou římsou. Špýchar patří mezi hodnotné hospodářské objekty období baroka nacházející se ve vesnickém prostředí v jižní části středních Čech.

Zásluhou Obce Chotilsko byl prosazen záměr využít prostorný a architektonicky zajímavý interiér špýcharu k výstavním a dalším kulturním účelům. V roce 2004 byla zpřístupněna expozice s názvem Ze života venkovského obyvatelstva středního Povltaví. Jejím posláním je přiblížit veřejnosti prostřednictvím dobových exponátů, především zemědělských strojů a nářadí, náčiní podomácké a řemeslné výroby a také vybavení interiéru lidového obydlí, hospodářskou činnost a život rolníka na zemědělské usedlosti ve středním Povltaví ve druhé polovině 19. století až v první třetině 20. století a dokumentovat tak hlavní způsob obživy zdejšího obyvatelstva, jehož základní rysy přetrvávaly až do poloviny 20. století.

Expozice dokládá i to, že po více než 40 letech socializace našeho zemědělství se na jednotlivých bývalých rolnických usedlostech dochovalo poměrně značné množství větších zemědělských strojů i drobného zemědělského nářadí a předmětů užívaných v tradičních venkovských domácnostech. Část prezentované sbírky představují předměty shromážděné od obyvatel z Chotilska, Prostřední Lhoty, Smilovic a dalších míst v okolí Nového Knína a Dobříše. Expozice navazuje na kolekci zemědělských strojů a nářadí, shromažďovanou od roku 1999 v Muzeu vesnických staveb středního Povltaví ve Vysokém Chlumci, a na prezentaci řemesel a průmyslu na Novoknínsku v Muzeu zlata Nový Knín, pobočkách Hornického muzea Příbram.

V rozsáhlých prostorách špýcharu jsou umístěny další zajímavé expozice – kromě již zmíněné archeologické části je to výstava o působení Rytířského řádu křížovníků s červenou hvězdou ve středních Čechách s důrazem na Novoknínsko nebo výstavka o tradici závodů silničních motocyklů s ukázkou historických strojů zdejších rodáků, dobových fotografií a vítězných trofejí. Pozoruhodná je také fotodokumentace staré Vltavy a života v obcích, osadách a samotách kolem řeky, včetně instalace interiéru vesnické hospody. Nabídku doplňují sezonní výstavy.

Okolí Prostřední Lhoty, kde se tento barokní špýchar nachází, bylo v minulosti výrazně dotčeno těžbou drahých kovů. Zejména v 16. století probíhala exploatace zlaté rudy v lokalitě Psí hory i jinde. Zlatorudný revír zaujímal levý břeh Vltavy asi 2 km po proudu od Smilovic a odtud zlatonosné území pokračovalo dál na západ, kde se dotýkalo vsí Čelina, Mokrsko a Prostřední Lhota. Například na nedalekém Čelinském potoce stával zlatorudný mlýn a hornická kovárna. Zdejší hornictví patřilo pod pravomoc královských úředníků v Novém Kníně. Také tato fakta jsou součástí bohaté historie malebného kraje, jejíž obraz může návštěvník spatřit v Muzeu Špýchar Prostřední Lhota.

Ve stopách předků

Projekt ve stylu naučné stezky, provázející po území Boiohaema – České republiky
v období pravěku a raného středověku. Součástí je tištěný průvodce na cesty s tipy na výlety po archeologických památkách, archeoskanzenech a zajímavých muzejních expozicích.

www.stopypredku.cz