Karel René Misík (2. 2. 1907 – 7. 1. 1994), mjr. pěch. v. v.

Atmosféru příbramských vězeňských uranových táborů zažil jako politický vězeň komunistického režimu Karel René Misík, hrdina protinacistického odboje z doby 2. světové války. Po 15. 3. 1939 se zapojil nejprve do ilegální činnosti v organizaci Obrana národa. V souvislosti s jejím prozrazením odešel tajně do Polska, kde vstoupil do Čs. legionu. Po napadení Polska ustoupil s touto jednotkou na území SSSR, kde byl spolu s ostatními čs. vojáky internován Rudou armádou v táboře v Suzdalu. Odtud se mu podařilo v roce 1941 odejít přes Turecko do Palestiny, kde se stal příslušníkem Čs. pěšího praporu č. 11 – Východního, poté Čs. 200. lehkého protiletadlového pluku – Východního a absolvoval boje na Středním východě. Po přemístění čs. vojenské jednotky do Velké Británie v roce 1943 byl zařazen do dopravního oddílu Čs. samostatné obrněné brigády a v letech 1944–1945 se zúčastnil bojů při obléhání hitlerovské posádky v přístavu Dunkerque na západní frontě. Krátce před koncem 2. světové války byl od 22. 4. 1945 převelen k Čs. kombinovanému oddílu při 3. americké armádě a vyslán k závěrečným osvobozovacím bojům do okupované vlasti. Po únoru 1948 se stal obětí komunistické perzekuce. Byl opakovaně vyslýchán StB a v roce 1958 obviněn z protistátní činnosti. Stanul před Vyšším vojenským soudem v Praze, který ho odsoudil za údajnou vlastizradu na 23 let těžkého žaláře.