Komora vodního kola dolu Anna založeného roku 1789 v Příbrami na Březových Horách je dalším historickým důlním dílem mimořádné technické hodnoty zpřístupněným veřejnosti péčí Hornického muzea Příbram ve spolupráci se státním podnikem DIAMO.

Vodní kolo Anenského dolu bylo součástí unikátního vodního systému, který vznikal postupně od konce 17. století. Původně dřevěné kolo impozantního průměru 12 m s litinovou hřídelí (jejíž torzo se dochovalo) bylo umístěno v komoře 16 m vysoké, 13 m dlouhé a téměř 2 m široké, vyrubané v podzemí asi 44 m pod povrchem. Pomocí důmyslných táhel pohánělo jednak těžní stroj a také pumpy k čerpání důlních vod a tím umožňovalo efektivnější dobývání zdejších zásob stříbrné a olověné rudy. Dno komory vodního kola navazuje na štolu Karla Boromejského, hlavní odvodňovací báňské dílo centrální části březohorského rudního ložiska, ražené od roku 1708.

Vodní kolo pracovalo v téměř nepřetržitém provozu od roku 1797 do roku 1867, kdy došlo k jeho rozlomení. Místo něho byl o rok později postaven na povrchu parní stroj, sloužící nadále k čerpání vod a k pohonu těžního stroje při dopravě osob i materiálu.

Náročné práce na úpravě těchto historických podzemních prostor pro potřeby muzea probíhaly dva roky. K slavnostnímu otevření došlo při příležitosti hornické Prokopské pouti dne 26. června 2011, za přítomnosti Václava Plojhara, ředitele Správy uranových ložisek s. p. DIAMO, a Josefa Velfla, ředitele Hornického muzea Příbram. Podzemní důlní díla zpřístupněná veřejnosti tak dosáhla délky téměř 2 km.

Zájemce o báňskou turistiku a památky čeká nejprve fárání do podzemí, následné putování s helmou na hlavě a svítilnou v ruce labyrintem tajemných chodeb až ke zmíněné komoře vodního kola, a zároveň ukázky několika starších důlních děl.stupně od konce 17. století. Původně dřevěné kolo impozantního průměru 12 m s litinovou hřídelí (jejíž torzo se dochovalo) bylo umístěno v komoře 16 m vysoké, 13 m dlouhé a téměř 2 m široké, vyrubané v podzemí asi 44 m pod povrchem. Pomocí důmyslných táhel pohánělo jednak těžní stroj a také pumpy k čerpání důlních vod a tím umožňovalo efektivnější dobývání zdejších zásob stříbrné a olověné rudy. Dno komory vodního kola navazuje na štolu Karla Boromejského, hlavní odvodňovací báňské dílo centrální části březohorského rudního ložiska, ražené od roku 1708.