Pro Vaše dotazy
Expozice s názvem „Uran v českých dějinách“, kterou připravilo Hornické muzeum Příbram v areálu Památníku Vojna, seznamuje s vývojem uranového hornictví v průběhu posledních dvou století a s jeho vlivy na vědní, technickou a společenskou sféru u nás a současně zdůrazňuje pozici uranového hornictví jako jedné z výrazných dominant novodobých dějin českých zemí. Je rozvržena do více než deseti tematických celků s tím, že akcent je položen především na technickou charakteristiku a je podpořen více než stovkou vyobrazení, množstvím modelů i cennými hmotnými exponáty, mezi kterými nechybí ani skanzen důlní techniky uranových dolů.
Vznikl expoziční projekt, který dosud nebyl v České republice ani v zahraničí v takovémto rozsahu komplexně zpracován. Autorem scénáře expozice je jeden z nejvýznamnějších českých báňských historiků PhDr. Jiří Majer, CSc., výtvarné řešení uskutečnil ateliér předního českého výtvarníka Miroslava Žálka podle ideového návrhu ředitele muzea PaedDr. Josefa Velfla. Projekt byl realizován během posledních šesti let za finanční účasti Ministerstva kultury ČR, Středočeského kraje a díky materiální i odborné pomoci ze strany DIAMO, s. p. Volně navazuje a doplňuje stálou expozici „Třetí odboj a perzekuce po roce 1948“, která je umístěna rovněž v areálu Památníku Vojna. Návštěvník se zde mimo jiné seznámí s významem středočeského regionu v dějinách uranového hornictví.
Slavnostní otevření nové expozice proběhlo ve středu 3. října 2007. Jako uznání za vznik této expozice, jakož i za péči o sedm století trvající tradici příbramského hornictví, předal předseda Českého báňského úřadu Hornickému muzeu Příbram zlatou pamětní plaketu.
Příbramské uranové ložisko situované v jihozápadní části středních Čech bylo otevřeno jako první po 2. světové válce, shodou okolností právě šachtami I a II Vojna, mezi kterými se nachází i současný Památník Vojna – pobočka Hornického muzea Příbram. Těžba v příbramském regionu existovala v letech 1948 – 1991 a Příbramsko se zařadilo mezi nejvýznamnější hydrotermální ložiska Evropy i světa. Výsledkem náročné práce v podzemí, při které byli po únorovém převratu roku 1948 nasazeni proti své vůli též političtí vězni, bylo vyhloubení 23 km jam, 2188 km chodeb a překopů a odpracování více než 19 000 000 m2 žilné plochy. Na povrch směřovalo 6 000 000 m3 tzv. aktivních základek (z vyrubaných prostorů). Množství hornicky zpracovaného kovu vyčíslené 48 432 tun uranu zařadilo příbramské uranové ložisko mezi největší tohoto typu ve světě. Roku 1975 bylo na dole č. 16 v Příbrami dosaženo maximální hloubky 1838,4 m, což byla v té době nejhlubší jáma ve střední Evropě s dopravou na jednom laně bez tzv. přetěžování.
Expozice „Uran v českých dějinách“ přibližuje i současné dění na prahu 21. století, kdy se na území ČR dotěžuje poslední ložisko – Rožná na Moravě. Exploatace je zde plánována do roku 2008, podle názoru některých odborníků by se mohla prodloužit až do roku 2012. Zatímco ještě v 90. letech 20. století podporoval těžbu stát, a to především z důvodů udržení zaměstnanosti, je nyní s ohledem na stoupající ceny uranu těžba lukrativní. Během posledních let cena uranu totiž mnohonásobně stoupla. Počátkem roku 2007 se za 1 kilogram uranového koncentrátu zaplatilo přibližně 4000 Kč a v červenci 2007 se cena vyšplhala až na 6150 Kč. Od roku 2001 do roku 2007 se cena uranu zdevatenáctinásobila. Náklady na vytěžení 1 kilogramu uranu se v roce 2007 pohybovaly kolem 1450 Kč.
Pro Středočeský kraj je významnou historickou skutečností, že těžba na Příbramsku představovala 38 % z celkové produkce uranu na území našeho státu, což nebylo doposud překonáno. V mezinárodním kontextu se Česká republika řadí na 6. místo za největší producentské státy – USA, Kanadu, Německo (zde se již netěží), Jihoafrickou republiku a Rusko. Do popředí se nyní dostává též Austrálie. Vliv báňského podnikání jako zdroje základních surovin pro rozvoj společnosti je patrný i v podmínkách Středočeského kraje. Jejich posuzování a hodnocení zůstává badatelským úkolem pro odborníky řady profesí. Faktem je, že působení báňské činnosti na hospodářskou, společenskou i kulturní sféru na území středních Čech i celé České republiky představuje neoddělitelný a zároveň nepřehlédnutelný fenomén našich dějin. O tom všem pojednává nová stálá expozice Hornického muzea Příbram v Památníku Vojna, jehož zřizovatelem je Středočeský kraj.