Detail akce | Uctění památky 1. velitele 311. čs. bombardovací peruti RAF gen. Karla Mareše – Tomana

Uctění památky 1. velitele 311. čs. bombardovací peruti RAF gen. Karla Mareše – Tomana

Kosova Hora - pplk. Karel Mareš (vpravo), velitel .jpg
21. 4. 2018 Kosova Hora  
V letošním roce uplyne 120 let od narození válečného hrdiny, 1. velitele slavné 311. čs. bombardovací peruti RAF ve Velké Británii v době 2. světové války, gen. Karla Mareše – Tomana, který žil v Kosově Hoře u Sedlčan na Příbramsku. Obec Kosova Hora ve spolupráci s Klubem POTYA o.s., Armádou ČR a v součinnosti s Hornickým muzeem Příbram připravila při této příležitosti na sobotu 21. dubna 2018 bohatý program.

Program začne v 8.30 mší svatou v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Sedlčanech slouženou za oběti z řad spojeneckých letců. V 10 hodin se uskuteční odhalení pomníku a pojmenování nově zbudovaného parku na počest gen. K. Mareše – Tomana v nedaleké Kosově Hoře, spojené s připomenutím dějinných událostí historikem a ředitelem Hornického muzea Příbram Josefem Velflem, jenž se životními osudy tohoto válečného hrdiny dlouhodobě zabývá a v r. 1990 přispěl k rehabilitaci a navrácení hodnosti generála in memoriam, poté, co byl Karel Mareš – Toman komunistickým režimem degradován na vojína a i jinak perzekvován.

V rámci pietního aktu v Kosově Hoře bude představena též nová kniha s názvem „Pomníky a památníky světových válek“, z části pojednávající o osobnosti gen. K. Mareše – Tomana. Ve 12 hodin odstartuje v Kosově Hoře turistický pochod v délce 3 km směřující po lokalitách spjatých s místem letecké bitvy z konce 2. světové války, při které zde 19. 4. 1945 položila život skupina amerických letců. Cílem pochodu je nedaleká Bořená Lhota, kde proběhne od 14 hodin „Majáles vítězství“ plný hudby, prezentace historické válečné techniky, RC modelů vojenských strojů, ukázky činnosti vojenských potápěčů a další zajímavosti. V 15 hodin se uskuteční přelet letky letounů JAS 39 gripen. K této historické události se podařilo doposud shromáždit Hornickému muzeu Příbram rozsáhlou sbírku fotodokumentů i písemných materiálů týkajících se gen. Karla Mareše – Tomana a rovněž jeho letový deník z Velké Británie, ze kterého je patrné, že se osobně zúčastnil akce, na kterou se v době 2. světové války těšili snad všichni spojenečtí letci – 1. náletu na Berlín. Vzpomínkové akci bude přítomna dcera generála, paní Dagmar Jungmannová a další čestní hosté z tuzemska i ze zahraničí.

 

Fotogalerie

Kosova Hora - pplk. Karel Mareš z Kosové Hory u Se.jpg
Karel Mareš se zúčastnil v době 1. světové války protirakouského odboje jako příslušník čs. legií v Itálii. Na snímku ve funkci velitele družstva 5. roty 39. pluku ve Veroně.
Mezi světovými válkami patřil Karel Mareš k nejúspěšnějším čs. letcům. Na snímku první vlevo na letišti v Sofii dne 28. 5. 1935 v hodnosti majora přijímá projevy díků a uznání za letecké umění od bulharského cara Borise III. (uprostřed).
V době 2. světové války W/Cdr Karel Mareš – Toman (vpravo) velel ve Velké Británii 311. čs. bombardovací peruti RAF. Dne 3. 9. 1941 mu byl udělen za statečnost nejvyšší britský letecký řád, Distinguishet Flying Cross (DFC) – Záslužný letecký kříž.
Od konce roku 1942 sloužil plk. Karel Mareš – Toman jako zástupce náčelníka Čs. vojenské mise v SSSR Heliodora Píky. Jako jedna z hlavních osobností mise přicházel často do styku se sovětskými představiteli i našimi veliteli čs. vojenské jednotky v SSSR a
Brigádní generál Karel Mareš – Toman se po komunistickém převratu v roce 1948 stal obětí perzekuce, byl propuštěn z armády, degradován na vojína, zbaven invalidního důchodu, vystěhován i s rodinou z bytu, internován ve vyšetřovací vazbě, až do konce život
Do konce života pracoval Karel Mareš jako zemědělský dělník ve Státním statku Kosova Hora u Sedlčan. Když 10. 6. 1960 zemřel, nesměla mu dát žena do rakve ani jeho generálskou uniformu, hodnostní označení muselo být odstraněno (na snímku).