Pracoviště archeologie

ARCHEOLOGIE NA PŘÍBRAMSKU

Výkon státní památkové péče na úseku archeologie
Vymezení působnosti
Informace pro stavebníky (jak postupovat před zahájením stavby)
Personální obsazení archeologického pracoviště
Archeologická sbírka
Expozice
Výzkumy

Výkon státní památkové péče na úseku archeologie

Hornické muzeum Příbram zajišťuje výkon státní památkové péče na úseku archeologie na základě Povolení k provádění archeologických výzkumů uděleného Ministerstvem kultury ČR pod čj. 549/97 ze dne 17. 7. 1997, a na základě Dohody o rozsahu a podmínkách provádění archeologických výzkumů ze dne 13. 7. 1999, uzavřené mezi Akademií věd ČR a Hornickým muzeem Příbram, ve smyslu ustanovení § 21, odst. 2, zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.

Vymezení působnosti muzea

Hornické muzeum Příbram je oprávněnou organizací k provádění archeologických výzkumů ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, na území okresu Příbram.

V oblasti archeologické památkové péče muzeum zajišťuje:

vypracování odborných stanovisek a vyjádření k územím s archeologickými nálezy,
provádění záchranných archeologických výzkumů,
vydává na žádost stavebníka potvrzení o splnění podmínky archeologie podle § 22 odst. 2 památkového zákona,
vydává na žádost vyjádření k územně plánovací dokumentaci zpracovávané pro potřeby orgánů veřejné správy.

Informace pro stavebníky

V případě provádění stavební nebo jiné činnosti na území s archeologickými nálezy, jsou stavebníci nebo osoby tuto činnost provádějící povinni již od doby přípravy tento záměr oznámit Archeologickému ústavu Akademie věd České republiky v Praze (dále „Archeologický ústav“) a umožnit jemu, či oprávněné organizaci popřípadě osobě oprávněné k výzkumům provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum (dále „ZAV“). Současně s oznámením Archeologickému ústavu doporučujeme písemně kontaktovat i naši oprávněnou organizaci (formulář zde).
Celé území Středočeského kraje je považováno za území s archeologickými nálezy vyjma míst vytěžených, popřípadě po těžbě rekultivovaných. Informace o tom, zda se v konkrétním případě jedná o území s archeologickými nálezy, poskytne oprávněná organizace podle vymezení působnosti.
K žádosti o vyjádření ke stavební či jiné činnosti (formulář zde), zda-li se jedná o území s archeologickými nálezy, hrazený či nehrazený záchranný archeologický výzkum, je nutné oprávněné organizaci poskytnout:
- název stavební akce, včetně lokalizace dané adresou či parcelním číslem, jméno a příjmení (název) a adresu stavebníka – popřípadě kopii územního či stavebního povolení
- kopii snímku katastrální mapy s označením místa stavební akce
- v případě potřeby může být vyžádána i jiná dokumentace.
Záchranné archeologické výzkumy hrazené oprávněnou organizací provádějící ZAV – v případě, že stavebníkem je fyzická osoba (např. stavba rodinného domu).
Záchranné archeologické výzkumy hrazené stavebníkem – v případě, že je stavebníkem právnická osoba nebo fyzická osoba při jejímž podnikání vznikla nutnost ZAV.

Personální obsazení archeologického pracoviště

Mgr. Rastislav Korený, Ph.D.
archeolog
tel.: 326 531 213, 737 773 496
email: koreny-r@muzeum-pribram.cz

Mgr. Veronika Machačová
archeolog
tel. 326 531 214, 725 867 005
email: machacova-v@muzeum-pribram.cz

Archeologická sbírka

Archeologická sbírka Hornického muzea Příbram vznikla na konci 19. století, kdy do sbírek tehdejšího Krajinského, poté Městského muzea a následně Hornického muzea se dostaly první archeologické nálezy. Po dlouhá desetiletí byla sbírka velmi malá a stagnovala; přesto byla obohacena o některé velmi cenné exempláře (náramek severského původu z Nového Knína) a soubory (depoty bronzových předmětů z Nečína a z Kamýka nad Vltavou). Teprve v 80. letech 20. století byla sbírka výrazně obohacena o soubory nálezů, získaných jak v rámci záchranných výzkumů (např. Rožmitál p. Třemšínem-zámek), tak z vlastních výzkumných projektů (např. povodí Hříměždického potoka, Voltýřov). Tento trend, s kratší přestávkou v první polovině 90. let, dosud pokračuje. Cenné soubory nálezů byly získány opět záchrannými výzkumy (např. Sedlčany, Vysoký Chlumec) a vlastními projekty (např. grantový výzkum hradiště Plešivec, výzkum vybraných objektů transferovaných do Muzea vesnických staveb středního Povltaví ve Vysokém Chlumci). Nejnověji byl převodem z Archeologického ústavu v Praze získán do sbírky muzea materiál, pocházející ze systematického výzkumu keltského oppida Hrazany, prováděného v 50. a 60. letech 20. století a z Obor, kde v 70. a 80. letech 20. století prováděl rovněž AÚ Praha výzkum velkého pohřebiště z mladší doby bronzové a sídliště z mladší doby železné. Ve sbírce je rovněž soubor nálezů z Krašovic, kde stejná instituce v 50. letech 20. století prováděla výzkum sídlišť ze starší doby železné a vrcholného středověku

Součástí péče o sbírkový fond je i jeho evidence. V I. stupni evidence bylo na konci roku 2013 zaznamenáno 999 přírůstků. Celkem bylo v archeologické sbírce v II. stupni evidence dosud přiděleno 38.240 evidenčních čísel (stav v prosinci 2013).

Některé nálezy z fondu lze shlédnout buď ve stálých expozicích muzea v cáchovně a bývalých sypech Ševčinského dolu v Příbrami na Březových Horách, v pobočkách Hornického muzea Příbram – Muzeu Špýchar Prostřední Lhota a Muzeu zlata Nový Knín nebo ve stálé expozici Městského muzea Sedlčany. Řada sbírkových předmětů dokumentuje bohatou montánní činnost v příbramském regionu, sahající až do doby keltského osídlení. Připomíná též konjunkturální období v 16. století, jakož i ekonomický boom ve století devatenáctém.

Expozice

Z dějin hornictví na Příbramsku – Hornický skanzen Březové Hory, cáchovna Ševčinského dolu

Nejstarší hmotné movité montánní památky, mimo přírodnin, nacházející se ve sbírce Hornického muzea Příbram, zčásti prezentované v expozici s názvem „Z dějin hornictví na Příbramsku“, se vážou k prvním historicky známým obyvatelům regionu, kterými byli Keltové. Působení Keltů na Příbramsku je dáváno do souvislosti s jejich renomé schopných prospektorů, hutníků, kovářů a uměleckých řemeslníků. Dokladem mistrovského keltského šperkařství ve sbírce Hornického muzea Příbram je například bronzový řetízek, náramek, spona a další předměty z lokality Brod, datované do 3. – 2. století př.n.l., nalezené při archeologickém výzkumu v roce 1988.

Archeologická část expozice v cáchovně Ševčinského dolu

Na Příbramsku měli keltští kovkopové možnost exploatovat především ložiska stříbra, olova, mědi, ale i zlata a železa. Naznačují to četné projevy této činnosti. Jednak existence výrazné surovinové základny v tomto regionu právě v okolí keltských sídlišť, dále určité topografické vztahy a konečně i globální charakter osídlení zdejší oblasti. Dosti reálná je například teorie o rýžování stříbra v jeho ryzí podobě podél říčky Litavky od Březových Hor dále k Bohutínu. Existují unikátní pozůstatky čtyřúhelníkových keltských valů z oblasti mezi Třebskem a Kamennou, jejichž vznik spolu s rýžovnickými sejpy v povodí Hrádeckého potoka pravděpodobně souvisí s místním rýžováním zlata. Poblíž Konětop, Jerusalema a Brodu bylo zjištěno další pravěké sídliště s nálezy z laténského a částečně pozdně halštatského období. Je mezi nimi i železná spona, zápona, torzo kopí, několik kusů strusky a vzorek rudy.

Archeologická část expozice v cáchovně Ševčinského dolu

Nejstarší stopy po montánní činnosti Slovanů nás přivádějí do 10. – 11. století n.l. To se týká archeologických nálezů z Konětop, naznačujících, že tato lokalita měla nejspíše vazbu na metalurgii železa. V roce 1958 bylo prozkoumáno hutnické pracoviště ze 13. století u Radětic, orientované na výrobu železa, na jehož místě se od 14. – 15. století následně těžila a upravovala olověná ruda.

Současná pramenná základna bezpečně dokládá místní těžbu a zpracování rud nejméně od 13. století, kdy se v březohorském rudním revíru, s polymetalickými ložisky Březové Hory a Bohutín, zpracovávaly rudy se značným obsahem stříbra, olova, zinku a dalších kovů. Jejich těžba je dokumentována ve sbírce Hornického muzea Příbram archeologickými nálezy z četných montánních lokalit z okolí Litavky mezi Bohutínem a Březovými Horami, z povodí Pilského potoka v Brdech i odjinud, a také vykopávkami z neagrárního sídliště z území Březových Hor. Kromě vzorků strusky se podařilo objevit například železný hák zakončený koulí k upevnění okovu, pocházející z archeologického nálezu důlního díla ze 13. století u Bohutína, nebo hornickou sekerku a železný špičák z montánního pracoviště u Lazce, datovaného rovněž do 13. století.

Železný hrot hornického špičáku a havířská skoba z 13. století, nalezené v místech báňské činnosti u Lazce

Železný hák ukončený koulí k upevnění okovu z archeologického nálezu důlního díla ze 13. století u Bohutína

Nejstarší písemný pramen o zpracování rud v příbramském regionu je listina z 21. dubna 1311, jíž postupuje pražský měšťan Konrád pražskému biskupu Janu IV. huť, kterou v Příbrami vybudoval se svými syny vlastním nákladem. Tato zpráva je považována za první písemný doklad místní těžby a zpracování olovnato-stříbrných rud. Existuje též názor, že se jednalo o huť železářskou. Kopii listiny mohou shlédnout návštěvníci Hornického muzea Příbram v expozici situované do bývalé cáchovny Ševčinského dolu. Vzpomínaný dokument potvrzuje určitou tradici báňské činnosti, sahající s jistotou před letopočet 1311.

Montánní práce na Příbramsku pokračovaly s různými úspěchy i v průběhu následujících staletí. Od 30. do konce 50. let 16. století vyvrcholila první výraznější těžební konjunktura, která však nepřekročila hranice regionu. Přesto způsobila příliv dalších horníků a hutníků, většinou Němců z Krušných hor. Tito kolonisté se mohli usazovat přímo v okolí těžebních aktivit na Březovém vrchu, dnešních Březových Horách. Havířská osada, existující dle archeologických nálezů již od 13. století, měla částečnou samosprávu a podléhala hornímu úřadu. Platilo zde Jáchymovské horní právo. Kovkopové byli organizováni v Horním bratrstvu, spravovaném hormistrem a přísežnými. Od krále Ferdinanda I. Habsburského získali v roce 1530 i vlastní pečetidlo, které nyní patří k cenným exponátům Hornického muzea Příbram. Tuto dobu dále přibližuje například zvon z původního hornického kostelíka sv. Prokopa (zvon je datován rokem 1580) i řada havířských pracovních nástrojů – archeologických nálezů, které mohou spatřit návštěvníci ve stálé expozici Z dějin hornictví na Příbramsku. Jde o různé typy želízek, mlátků, špičáky, troky a jiné. Technická úroveň zdejší montánní činnosti je výtvarně doložena v iluminovaném příbramském graduálu z 80. let 16. století.

Nejvíce movitých montánních památek ve sbírce Hornického muzea Příbram pochází z 19. a 20. století. Je to dáno především tím, že příbramské stříbrorudné hornictví dosáhlo v 2. polovině 19. století evropské a v některých směrech i světové úrovně. Na začátku 2. poloviny 20. století měla pak zhruba tři desetiletí strategickou funkci také těžba zdejšího uranového ložiska, jedné z nejdůležitějších součástí příbramské rudní oblasti. Této skutečnosti odpovídá i budovaná heuristická základna muzejní sbírky. Svědectví o tom přináší množství pracovních nástrojů, pomůcek, strojů a zařízení, jako jsou např. želízka, mlátky, špičáky, kracle, ruční vrtáky (značná část těchto předmětů byla získána archeologickým průzkumem), vrtací kladiva a sbíječky, vrtací tyče s korunkami, troky, důlní vozy, nakladače, vrátky, svítidla, měřící přístroje, záchranářská technika, ochranné přilby, ukázky drátěných lan, pomůcky k trhacím pracím, vybavení důlních tesařů, zařízení k čerpání vody, vzduchotechnika, kompresory, parní těžní stroje, zařízení z huti, kolejová technika k zajištění horizontální přepravy, prostředky k vertikálnímu transportu atd.

Muzeum zlata Nový Knín

Expozice zachycuje historii těžby a zpracování zlata na Novoknínsku již od dob Keltů až po rozsáhlá a významná středověká naleziště horních děl na území Čeliny a Mokrska. Přináší též informace o montánní činnosti existující až do 2. poloviny 20. století. Expozice v Novém Kníně nabízí řadu zajímavých archeologických nálezů hornických pracovních nástrojů a pomůcek, zejména želízka, mlátky, špičáky, kracle, důlní svítidla a jiné. Součástí expozice je i unikátní tordovaný náramek severského původu z 10 – 11. století nalezený u Nového Knína.

Muzeum Špýchar Prostřední Lhota

Stálá archeologická výstava seznamuje s výsledky výzkumu oppida Hrazany, které je v regionu nejvýznamnější lokalitou mladší doby železné (laténské). Dlouholetý výzkum odhalil řadu detailů z opevnění, vnitřní strukturu osídlení, komunikace a nesčetné keramické, kovové a další nálezy. Další část expozice přibližuje archeologický výzkum hornických stařin u Čeliny podél Čelinského potoka, který přinesl četné doklady dolování zlata (štoly, jámy), úpravy vytěžené rudy (kovárna, zlatorudný mlýn) a další stopy montánních aktivit ze 13. až 16. století.

Ve stopách předků

www.stopypredku.cz

Projekt ve stylu naučné stezky, provázející po území Boiohaema – České republiky v období pravěku a raného středověku. Součástí je tištěný průvodce na cesty s tipy na výlety po archeologických památkách, archeoskanzenech a zajímavých muzejních expozicích.

Výzkumy

V letech 1996–2006 Hornické muzeum Příbram dosud uskutečnilo více než 600 akcí v rámci APP, spojených se stavební aktivitou a vlastními výzkumnými projekty muzea. Následující přehled představuje výběr těch nejdůležitějších; v závorce pak stručný odkaz na publikaci (úplná bibliografie zde).

1997

Sedlčany, Dům s pečovatelskou službou, 13. – 20. stol. (publikována paleobotanika, paleozoologie, část novověké keramiky, mince: Archeologie ve středních Čechách 3,4,5)
Příčovy, větrný mlýn z 18. století; výzkum financovaný obcí Příčovy (Podbrdsko V)
VTL plynovod Velká nad Vltavou – KZP Příbram – Háje

1998

Sedlčany, čp. 169, 13.-20. stol. (publ. paleobotanika, paleozoologie, mince: Archeologie ve středních Čechách 3,5)
VTL plynovod KZP Příbram-Háje – Leletice

1999

VTL plynovod KZP Příbram-Háje – Leletice, starší doba železná (Archeologie ve středních Čechách 4)
Vysoký Chlumec, hrad, 16.-20. stol.

2000

Obděnice, čp. 4, 13.-20. stol.; výzkum v rámci projektu Skanzenu Vysoký Chlumec (Archeologie ve středních Čechách 5)
Vysoký Chlumec, hrad, 15.-17. stol.

2001

Rejkovice – Plešivec; grantový projekt do r. 2004 (Archeologické rozhledy 2006)
Rožmitál pod Třemšínem, zámek, 17.-20. stol. (Podbrdsko X)

2002

Svaté Pole, vodovod, 16. stol. (Archeologie ve středních Čechách 7)
Arnoštovice, okr. Benešov, čp. 3, 18.-20. stol.; výzkum v rámci projektu Skanzenu Vysoký Chlumec, 1. etapa

2003

Arnoštovice, okr. Benešov, čp. 3, 18.-20. stol.; výzkum v rámci projektu Skanzenu Vysoký Chlumec, 2. etapa-dokončení
Starosedlský Hrádek, hradiště, starší doba železná; výzkum v rámci projektu identifikace lokalit ze starší doby železné (ARGE 2004)

2004