unikátní šperk z 11. století
Náramek byl u Nového Knína nalezen v roce 1965, o tři roky později se dostal do sbírek příbramského muzea. Váží 37,5 gramu, je převážně z mosazi, z menší části ze stříbra a dalších příměsí. Hlavní výskyt náramků tohoto typu je ve Skandinávii a v Dánsku, kde byl vyráběn v 10. až 11. století. Na našem území se jedná o unikát, pravděpodobně souvisí s knížecím dvorcem v Novém Kníně nebo Živohoští v 11. století.
Při příležitosti umístění náramku do expozice Muzea zlata v Novém Kníně proběhlo scénické šermířsko-divadelní představení
na téma ztráty a znovunalezení náramku společně s ukázkami ze života Vikingů a předvedením dobových řemesel a boje
v podání Sdružení pro oživení historie Midgard.
 |
 |
 |
Program:
10:00-10:45
11:00-11:30
11:45-12:45
13:00-13:45
14:00-14:30
V roce 1965 byl u Nového Knína nalezen kovový náramek, spletený ze čtyř pramenů. O tři roky později se ho podařilo získat do sbírek tehdejšího Oblastního muzea v Příbrami. Náramek je nepoškozen, váží 37,5 g, vnější průměr je 80 mm, vnitřní pak 70 a 68 mm. Náramky tohoto typu byly vyráběny v období raného středověku ve Skandinávii (kromě Finska) a v Dánsku, kde je také jejich největší rozšíření. V tomto regionu se nejčastěji objevují v pokladech tzv. sekaného stříbra, v hrobech jsou poměrně vzácné. Většinou byly vyrobeny ze stříbra, mnohem méně pak ze zlata. Náš exemplář je z větší částí odlit z mosazi, menší podíl má stříbro a další příměsi. Na našem území se jedná o naprostý unikát. Přes nepatrné stopy po opotřebení je pravděpodobné, že byl nošen. Předpokládá se, že jeho výskyt u nás souvisí s existencí knížecích dvorců na území dnešního Nového Knína a na Živohošti, tj. někdy v 11. století.
Náramek z Nového Knína není jediným dokladem o kontaktech raně středověkých přemyslovských Čech se severní Evropou. Dalším z nich je například jezdecký třmen nalezený v lesích poblíž Zbečna u Křivoklátu, jenž svým honosným zpracováním a výzdobou patří do 10. až počátku 11. století. Patrně opět souvisí s přemyslovským prostředím, tentokráte v knížecím dvoře ve Zbečně. Jinou památkou je lichoběžníková závěsná schránka z bronzového plechu, nalezená na pohřebišti v Dobroměřicích (okres Louny). Schránky tohoto typu nejsou ovšem pro vikinské prostředí typické, náš exemplář byl pravděpodobně vyroben v Pobaltí snad severským řemeslníkem na přelomu 10. až 11. století. Patří sem i tzv. svatoštěpánský meč a svatováclavská přilba ze svatovítského pokladu. Oba předměty vykazují nesporné prvky, prozrazující jejich severský původ. K dokladům kontaktů se skandinávskými zeměmi (dokonce až s Islandem) přispívají také nálezy českých denárů Boleslava I. až Břetislava I. (většina mincí pochází přibližně z 3. třetiny 10. až 1. poloviny 11. století).
Zmínky o výskytu seveřanů v raně středověkých Čechách najdeme též ve starých českých legendách a kronikách. Kněžnu Ludmilu zavraždili na Tetíně roku 921 dva cizinci, Tunna a Gommon. Jejich jména jsou patrně severského (varjažského) původu, s největší pravděpodobností šlo o nájemné bojovníky. Bývalo běžnou praxí, že se zruční válečníci nechávali najmout do ozbrojených družin i v zemích poměrně vzdálených jejich původní vlasti. Také členové přemyslovského knížecího rodu disponovali svými osobními družinami. Odtud je jen malý krůček k úvaze, že též v družinách českého knížete Bedřicha a moravského Konráda Oty, které se roku 1186 setkaly v Novém Kníně při uzavření významné smlouvy o opětovném připojení Moravy k Čechám, se mohl vyskytovat nějaký, původem skandinávský, bojovník.
Další kontakty se severskými zeměmi probíhaly i na nejvyšší úrovni - Markéta Přemyslovna, dcera krále Přemysla Otakara I. (mimochodem narozená též roku 1186), se stala roku 1205 manželkou dánského krále Valdemara II. jako známá a oblíbená královna Dagmar.
Náš náramek se ovšem mohl dostat do Čech možná pravděpodobněji buď jako předmět obchodní výměny, získaný coby luxusní výrobek některým příslušníkem společenské elity pohybující se kolem Přemyslovců či jejich dvorců, nebo i jako součást kořisti při výbojích přemyslovských vojsk do Pobaltí.
Repliku náramku zhotovil mistr zlatník František Zajíc
Rozhovor s tvůrcem v Příbramském deníku ze dne 18.6. 2009
FOTOREPORTÁŽ Z AKCE
 |
 |
|
 |
 |
|
 |
 |
|
 |
 |
|
 |
 |
|
 |
 |
|
 |
 |
|
 |
 |
|
 |
 |
|
 |
 |
|
 |
 |