Poloha: Na vrcholové plošině hřebenu Brd, skalnatém slepencovém hřebenu (s chráněným bukovým a dubovým porostem), na strategickém místě nad nejvyšším bodem přechodu z Hostomické kotliny na Dobříšsko, v nadm. výšce 628 m.
Popis: Plocha hradiště sestává ze dvou odlišných částí, z nichž větší má nepravidelně oválný tvar rozlohy asi 1,7 ha. K ní se na severovýchodní straně připojuje malá obdélná plocha zvaná "Zahrada", velikosti asi 0,1 ha, opevněná na třech stranách kromě čtvrté jihovýchodní, kde poskytuje přirozenou ochranu příkrý kamenitý sráz. Představuje zdvojení opevnění v místech nejsnazšího přístupu na ostrožnu po vrcholové plošině. Vstup na předhradí od severovýchodu byl ještě ztížen hlubokým příkopem, přetínajícím šíji ostrožny před čelním valem. Průchod současné lesní cesty v těchto místech zřejmě kopíruje pravěkou situaci. Druhý vstup ve vnitřním valu se nenachází přímo proti prvnímu, ale je posunutý do strany.
Areál hradiště je opevněn ze severní a západní strany mohutným kamenným valem, který na jihu přiléhá k vrcholové skalní plošině, spadající velmi příkře do údolí. Dále k východu skalní stěny přecházejí v prudce se svažující nepřístupné kamenité stráně. Část vnitřní plochy hradiště je tvořena téměř rovným protáhlým temenem, od něhož terén postupně klesá ve směru k valům na západním a severním obvodu. Ve vrcholové části hradiště se nachází prohlubeň, označovaná místním názvem "U studně", která může být pozůstatkem vodního rezervoáru.
Hradiště snad vzniklo na sklonku doby bronzové či v pozdní době halštatské, avšak bez archeologického výzkumu, který na lokalitě dosud neproběhl, nelze stáří hradiště přesněji určit.
Literatura:
Čtverák, V. - Lutovský, M. - Slabina, M. - Smejtek, L.: Encyklopedie hradišť v Čechách. Libri, Praha 2003
Sklenář, Karel a kol.: Archeologické památky. Optys, Opava 1993
Archeologické nemovité památky jsou kulturními památkami chráněnými zákonem.
Navštěvuj, objevuj, poznávej, ale nepoškozuj!